Paranoia;

neděle 28. prosince 2008

I'm carried away.

Nechce se mi psát, nebudu moc psát. Nemám co. Je zbytečné se dělit s půlkou světa, ste akorát zvědaví a nezajímá vás to pro mé dobro.
Takhle, nebudu psát vůbec, je to nanic. Pouze vám povim, že Orlováci jsou nádherně stateční lidi a všechno se může změnit jediným smajlíkem. Děkuju.

čtvrtek 11. prosince 2008

Vánoce jsou tady...

Už skoro. S Luckou neodpočítáme dny do Vánoc, ale do vánočních prázdnin. Zajímavostí také je, že zlatá neděle je pro nás už tahle, protože tu příští budou už prázdniny. Asi zníme trochu nekřesťansky, ale zkuste si chodit na gympl a brát to tak zodpovědně,jako my.:D:D
V angličtině jsme dneska zhlédli prezentaci pájů a spolužák vrazil ruku do takového toho koše ,,Třídit odpad", v kterém jsou gumové pláty a nemohl ji vyndat. Paní profesorka se smála a říkala, že to čekala.
,,Jak se říká česky koláči, který je celý z tvarohu?",,...Tvaroh?"
Jo, a meebo neumí česky. Mluví o ženách jako o mužích. Což přece né, protože ženy budou jednou nadřazený, chlapi nebudou na nic potřeba a rodit se budou zase jenom ženy.
Teď sem chtěla něco napsat - a nevim co. Jo. Obnovit diskuzi mezi vámi, když už tu nejsou ty komentáře - Vztah MUŽSKÉHO POHLAVÍ V ADOLESCENCI k VOUSŮM. Hlavně, když jim nerostou a mají jenom takové chmýříčko, ale nutí vás si šáhnout a obdivovat.

pondělí 8. prosince 2008

Don Chichot De La Ganja.

Dneska jsem byla na divadelním představení. Ale teda, na takovém jste teda ještě nikdy nikdo nebyli, to vám mohu garantovat.
Včera jsme si volali s Modráskem. Říkal, že jde do divadla. Ptala jsem se, kdy. Řekl mi stejný termín,jako jsem měla já. Ptala jsem se, kam. Řekl mi i stejné místo. I stejné představení. A to se mi tam předtím tak nechtělo. Jemu ostatně taky ne.
Když jsme se nějak dokodrcali do divadla, tak jsem ho uviděla i s Bordou - seděli však od nás daleko. Mávla jsem na něj s Luckou a říkala jsem si, že snad přijde. Tak jsme se usadily a mně zvoní mobil. Prej, ať přijdem. Načež já, že nemůžem, ať přijdou oni. Oni, že nemůžou. Ale nakonec se sebrali a přišli, což bylo dobře. Protože herci ,,urobyli dydakťické ďyvadlo" a určitě by si někoho z nich vzali.
Po padesáti záchvatech smíchu jsme zjistili, že neznáme děj. Nakonec jsme zjistili, že toto divadlo ani žádný děj nemá. ,,Potěš koště.",,NE!! To neříkej!!",,Potěš uhlí."
A když jsem řekla, co je Problém, tak nám už hrozilo vyhození z divadla. Teda, pán za mnou dostal záchvat smíchu. A příště nechoď do divadla, dokud se neostříháš.
Ježiši, tohle jsem potřebovala jako sůl. Více takových kulturních akcí s Počítačovkou:D
A dneska jsem byla na olimpijádě z češťyny.

pátek 5. prosince 2008

Vencovy diagramy

Jsem raubíř. Vážně. Tenhle týden byl vtipný. Staly se tři takové vtipné body, ve škole, které určitě musím popsat.
Měla jsem speaking task v angličtině, téma bylo Sport. Dokonalé, šité přesně mně na míru, viďte? Taky si říkám. Tak sedím a dumám:,,Co si vyberu? To je složitý." Ale pak mě to trklo : Sport and Art!
Prý jsem to měla ,,very clear", ale co mě vážně pobavilo, byly otázky, které byly kladeny na konci. ,,Have you ever drawn a sport picture?",,Yes, I have.",,Who is your favourite ice hockey player?",,Well...I dont know, perhaps Alexandr Ovečkin.." A teď se do toho nádherně vložila Lucka:,,Have you ever drawn Alexandr Ovečkin?"

Přihlásily jsme se s Luckou aktivně na olympiádu z češtiny. Docela se těším. I když nemám bohužel absolutně šanci, jsou tam i lidi ze čtvrtých ročníků. Já jsem usoplený prváček.

Další vtipný bod se udál zase v angličtině. To tu nemůžu napsat, ale kdo byl při konverzaci, ví. Hrozně jsem se smála. Měli jsme téma, rozhovor v minulém čase. ,,I was on the river Seina on a boat trip in Paris with him..It was really romantic. Then suddenly a Lochness monster appeared...and it ate him." Nemám co dodat. Snad jen, Lucko, that was definitely brilliant.

Hmm, a myslím, že úplně nejlepší byla dnešní matematika s Vencovými diagramy. Zimní kalendář se svatozáří a padajicími vločkami, Muppet show, na kterou už se nedívám a taky Bac a buc, které musíš invertovat. Ale hele, já to mám správně. Haha.:D:D:D

Duch Zikmund šel proti duchovi Jana Husa, vysmíval se mu a škrtal při tom sirkami. A maturant pozvracel komisi.

Jdu se koukat na Muppet Show.

středa 3. prosince 2008

Typický postoj žáků středních škol

... je ten, že si stoupnete, lehce pokrčíte jednu nohu v koleně, na ni položíte sešit, který následně otevřete a už prostě jedete.
Dneska mi sundali sádru. Panečku, to je ale pocit. Cestou do nemocnice jsme s Babetkou potkaly zase toho Tvora, který nezdraví. Co myslíte, pozdravil? ,,Koukej, támhle ti jde kamarád."
Je na vás, abyste se vyjádřili, uzavřeli sázky a dohodli se, jestli teda jo, nebo ne. Odpověď zveřejním třeba...na Mikuláše, tedy v pátek.:D
Ve škole to bylo dneska taky relativně v pohodě.
Mašíruju si to tak chodbou z hodiny biologie do třídy a konverzuju s Luckou. ,,No, ale že je to podivné. Proč vždy ribozom naskenuje pouhopouhé tři dusíkaté fáze a tři další zase přeskočí?",,No, je to zvláštní, každopádně replikace DNA je jednodušší na pochopení než proteosyntéza." Okolo nás procházelo plno lidí a nám přišlo vtipné, co si o nás musí myslet. Nakonec jsme zase klasicky skončily u toho, že svrhnem školní systém, že jsme tu tři měsíce a už si takhle vyskakujem, jenomže my na to opravdu máme.:D
Musím se smát. Ty, co zpívaj s plnou chutí Míšu Davida a jeho Discopříběh a zároveň ty, které se v jednom kuse předbíhají ve výsledcích Mecops testů.
Ne, vážně jsme si zvykly.

úterý 2. prosince 2008

Hera je radost.

Dneska jsem s mamkou pekla. No, pekla...dělala těsta.
Jako každý rok přineslo naše společné pečení mamčinu naprostou zoufalost, letos navíc umocněnou prostým faktem, že jsem nemohla nic dělat. Jen ji peskovat. Ale ne nějak zle, ona to chápe a směje se tomu. Zpočátku trpce, potom hurónsky jako já.
Babetka mi říká: ,,Ty mi asi moc nepomůžeš," otočí se a podá mi naši rodinnou kuchařku po babičce, ,,tak si vem tohle, natrhej si leták a založ mi druhy, které budeme letos péct."
Leták byl natrhán na šedesát kousků. Přes mamčino zoufalé skandování jsem zachovala klid. Vysvětlila jsem jí, že to je teprve první kolo a teď se budou vybírat adepti na postup do kola dalšího. Tak jsem jí začala číst recepty. Vybraly jsme klasiku, jenom toho Opilého Isidora bychom chtěly letos zkusit.
,,No hele, tak diktuj, co mám dát do klasického čajového těsta?" To mě rozzuřilo. Nepříčetně. Povídám:,,Praxi sice můžeš umět na jedničku, ale na tohle se mě neptej ani ze srandy. Ty nevíš, jak to máš udělat, když to pečeš už tolik let?! Je dobré mít šikovné ruce, ale kde se toulá teorie?!" Mamku to pobavilo. Nakonec, i když s velkou neochotou, jsem jí sdělila, co má tedy do těsta dát. Já jsem vážila, vážila a z původně plánované jedné várky jsem navážila na várky tři. Sice jsem teda měla menší problém s jedním tukem, protože na obalu tvrdí, že má přesně 250 gramů a váha říká, že mělo 230 a já věřím váze, ale zvládla jsem to přenést přes srdce a před Vánoci jim nebudu posílat žádný kritický mail, týkající se hmotnosti jejich nevydařených tuků. Tak tohle je souvětí hodné Bohumila Hrabala.
Babetka říká:,,No a co to těsto na kolečka? To bychom mohly dneska taky udělat." To jsem jí horlivě odsouhlasila. Náhle se mě však zeptala:,,Založila jsi recept se skořičí?" ,,Tos měla říct dřív!!!"odvětila jsem. Prý, že už má smůlu. Tak jsem jí teda tu skořici nalistovala, načež ona mi řekla, že tu skořici tam stejně dávat nebude a rum nemá, ať donesu amaretto.
Tak jsem donesla Metaxu. To už jí vážně pobavilo.
Těsta jsou nyní v lednici. Maminko, pokud si to budeš číst...ptala ses mě, jak je od sebe poznáš. Ty na kolečka mají v sobě obrovskou díru způsobenou mou pěstí a ty na linecké mají v sobě vymáčknutý obrovský N.

čtvrtek 27. listopadu 2008

5100.

Dneska jsem byla poprvé ve škole silně pobavena spolužáky. Spolužák pořád rýpal do kamarádky tím, že tvrdil, že má poměr s jedním člověkem, kterého ani jedna z nás nemá ráda. Spolužačka se zrovna učila zeměpis a vypravovala:,,Šelf, svah, pánev..."
A spolužák se otočil,rozzářil se a říká:,,Jojo. To má ten tvůj miláček a ty to moc dobře znáš, viď."
Spolužačka se směje,ale ignoruje. ,, Šelf asi dvě stě metrů, pánev,tak v průměru pět tisíc.."
Spolužák:,,Pánev pět tisíc kilometrů?! Cože?! Jak se s tím vejde do auta?!":D:D:D
Já povídám:,,Ježiši,Pavle,ty seš perverzní!":D
Spolužák se na mě nevinně koukne a říká:,,Já že jsem perverzní?! To akorát ty máš perverzní asociace!!"
Já se začnu smát a říkám mu:,,Hele, a víš, že šelf a svah jsou tvořeny i usazenými horninami?"
Spolužák se vyděšeně otočí a říká:,,Panebože!!":D:D:D
Já:,,No, ale třeba je v jádru dobrý chlap. Co my víme."
Spolužák:,,No jo. To je tak 6378 km pod povrchem.":D:D:D:D:D