Dneska jsem byla na divadelním představení. Ale teda, na takovém jste teda ještě nikdy nikdo nebyli, to vám mohu garantovat.
Včera jsme si volali s Modráskem. Říkal, že jde do divadla. Ptala jsem se, kdy. Řekl mi stejný termín,jako jsem měla já. Ptala jsem se, kam. Řekl mi i stejné místo. I stejné představení. A to se mi tam předtím tak nechtělo. Jemu ostatně taky ne.
Když jsme se nějak dokodrcali do divadla, tak jsem ho uviděla i s Bordou - seděli však od nás daleko. Mávla jsem na něj s Luckou a říkala jsem si, že snad přijde. Tak jsme se usadily a mně zvoní mobil. Prej, ať přijdem. Načež já, že nemůžem, ať přijdou oni. Oni, že nemůžou. Ale nakonec se sebrali a přišli, což bylo dobře. Protože herci ,,urobyli dydakťické ďyvadlo" a určitě by si někoho z nich vzali.
Po padesáti záchvatech smíchu jsme zjistili, že neznáme děj. Nakonec jsme zjistili, že toto divadlo ani žádný děj nemá. ,,Potěš koště.",,NE!! To neříkej!!",,Potěš uhlí."
A když jsem řekla, co je Problém, tak nám už hrozilo vyhození z divadla. Teda, pán za mnou dostal záchvat smíchu. A příště nechoď do divadla, dokud se neostříháš.
Ježiši, tohle jsem potřebovala jako sůl. Více takových kulturních akcí s Počítačovkou:D
A dneska jsem byla na olimpijádě z češťyny.