... je ten, že si stoupnete, lehce pokrčíte jednu nohu v koleně, na ni položíte sešit, který následně otevřete a už prostě jedete.
Dneska mi sundali sádru. Panečku, to je ale pocit. Cestou do nemocnice jsme s Babetkou potkaly zase toho Tvora, který nezdraví. Co myslíte, pozdravil? ,,Koukej, támhle ti jde kamarád."
Je na vás, abyste se vyjádřili, uzavřeli sázky a dohodli se, jestli teda jo, nebo ne. Odpověď zveřejním třeba...na Mikuláše, tedy v pátek.:D
Ve škole to bylo dneska taky relativně v pohodě.
Mašíruju si to tak chodbou z hodiny biologie do třídy a konverzuju s Luckou. ,,No, ale že je to podivné. Proč vždy ribozom naskenuje pouhopouhé tři dusíkaté fáze a tři další zase přeskočí?",,No, je to zvláštní, každopádně replikace DNA je jednodušší na pochopení než proteosyntéza." Okolo nás procházelo plno lidí a nám přišlo vtipné, co si o nás musí myslet. Nakonec jsme zase klasicky skončily u toho, že svrhnem školní systém, že jsme tu tři měsíce a už si takhle vyskakujem, jenomže my na to opravdu máme.:D
Musím se smát. Ty, co zpívaj s plnou chutí Míšu Davida a jeho Discopříběh a zároveň ty, které se v jednom kuse předbíhají ve výsledcích Mecops testů.
Ne, vážně jsme si zvykly.